Pasivní domy – Základní rozdělení podle hmoty konstrukce:
Masivní – zděná či betonová konstrukce se střední až vysokou tepelně akumulační schopností.
Výhody
- za předpokladu použití odpovídajících materiálů (plné pálené či nepálené cihly, vápenopískové bloky, beton) vysoká schopnost akumulace tepla
- déle si drží stabilní teplotu, případě výpadku vytápění (dohřevu vzduchu) v zimním období vychládá velmi pomalu, v letním období po delší dobu odolává přehřátí interiéru (zde je rozdíl v akumulaci znát více než v zimě)
- „tradiční“ způsob výstavby, technologie známá většině stavebních firem (pozor ale na některé zažité způsoby provádění, které jsou neslučitelné s konceptem pasivního domu)
- relativně snadné a spolehlivé zajištění vzduchotěsné obálky domu (ovšem pouze u plného zdícího materiálu, pozor na dutinky!)
- pro hodně lidí je to zažitá představa bezpečnosti, odolnosti
- možnost stavby svépomocí
Nevýhody
- mokré procesy, časově delší výstavba, větší závislost stavby na roční době
- po topné přestávce v zimě (dovolená na horách) delší náběh na požadovanou teplotu, nutno zvážit výběr otopné soustavy a správně nadimenzovat její výkon
- pokud není věnována dostatečná pozornost stínění v letním období, pak i u masivní stavby může dojít během dlouhotrvajících veder k přehřátí domu a pak je problematické takovou hmotu vychladit
- větší (podle druhu zvolených materiálů až podstatně větší) množství zabudované (tzv. „šedé“) energie = vyšší ekologická stopa
Lehké – většinou dřevěná nosná rámová konstrukce s nízkou až střední tepelně akumulační schopností
Výhody
- využití nosné konstrukce zároveň pro uložení T.I. => menší tloušťky obvodových stěn než u masívních staveb (rozdíl závisí na druhu použité izolace)
- díky nižší akumulaci snazší průběžné noční vychlazování v letním období
- možnost většího využití přírodních materiálů
- při vhodně zvolené skladbě konstrukcí bezproblémové a snadno kontrolovatelné zajištění vzduchotěsnosti
- nižší (podle druhu zvolených materiálů a technologie výstavby až podstatně nižší) množství zabudované (tzv. „šedé“) energie = menší ekologická stopa
- výhodné použití suchých technologií
- rychlost výstavby (suché procesy, v případě prefabrikované výstavby je dům na místě smontován během několika málo dní, dokončovací práce v řádech několika týdnů), případě výstavby na místě jde o dobu cca o měsíc až dva delší
- menší nároky na základy, možnost úsporného založení nad terénem
Nevýhody
- efekt psychologických dogmat (o bydlení v chatě či kůlně, krátké životnosti, malé tuhosti a odolnosti konstrukce vůči povětrnostním vlivům, bilogickým škůdcům, ohni)
- technologie v našich podmínkách veřejností dosud podceňovaná a „nedůvěryhodná“
- nutná větší důslednost a technologická kázeň při provádění vzduchotěsné obálky domu (to platí i pro masívní stavbu)
- díky nižší akumulaci větší výkyv vnitřních teplot, více v létě, v zimě méně (přesto, díky masívní izolaci, má lehký pasívní dům i přes absenci velké tepelně akumulující hmoty podstatně větší tepelnou setrvačnost oproti běžným zděným stavbám)
- dřevostavbu (hrubou stavbu, framing) si většina zájemců svépomocí nepostaví