Rozdělení dle konstrukce

Pasivní domy – Základní rozdělení podle hmoty konstrukce:

Masivní – zděná či betonová konstrukce se střední až vysokou tepelně akumulační schopností.

Výhody

  • za předpokladu použití odpovídajících materiálů (plné pálené či nepálené cihly, vápenopískové bloky, beton) vysoká schopnost akumulace tepla
  • déle si drží stabilní teplotu, případě výpadku vytápění (dohřevu vzduchu) v zimním období vychládá velmi pomalu, v letním období po delší dobu odolává přehřátí interiéru (zde je rozdíl v akumulaci znát více než v zimě)
  • „tradiční“ způsob výstavby, technologie známá většině stavebních firem (pozor ale na některé zažité způsoby provádění, které jsou neslučitelné s konceptem pasivního domu)
  • relativně snadné a spolehlivé zajištění vzduchotěsné obálky domu (ovšem pouze u plného zdícího materiálu, pozor na dutinky!)
  • pro hodně lidí je to zažitá představa bezpečnosti, odolnosti
  • možnost stavby svépomocí

Nevýhody

  • mokré procesy, časově delší výstavba, větší závislost stavby na roční době
  • po topné přestávce v zimě (dovolená na horách) delší náběh na požadovanou teplotu, nutno zvážit výběr otopné soustavy a správně nadimenzovat její výkon
  • pokud není věnována dostatečná pozornost stínění v letním období, pak i u masivní stavby může dojít během dlouhotrvajících veder k přehřátí domu a pak je problematické takovou hmotu vychladit
  • větší (podle druhu zvolených materiálů až podstatně větší) množství zabudované (tzv. „šedé“) energie = vyšší ekologická stopa

 

Lehké – většinou dřevěná nosná rámová konstrukce s nízkou až střední tepelně akumulační schopností

Výhody

  • využití nosné konstrukce zároveň pro uložení T.I. => menší tloušťky obvodových stěn než u masívních staveb (rozdíl závisí na druhu použité izolace)
  • díky nižší akumulaci snazší průběžné noční vychlazování v letním období
  • možnost většího využití přírodních materiálů
  • při vhodně zvolené skladbě konstrukcí bezproblémové a snadno kontrolovatelné zajištění vzduchotěsnosti
  • nižší (podle druhu zvolených materiálů a technologie výstavby až podstatně nižší) množství zabudované (tzv. „šedé“) energie = menší ekologická stopa
  • výhodné použití suchých technologií
  • rychlost výstavby (suché procesy, v případě prefabrikované výstavby je dům na místě smontován během několika málo dní, dokončovací práce v řádech několika týdnů), případě výstavby na místě jde o dobu cca o měsíc až dva delší
  • menší nároky na základy, možnost úsporného založení nad terénem

Nevýhody

  • efekt psychologických dogmat (o bydlení v chatě či kůlně, krátké životnosti, malé tuhosti a odolnosti konstrukce vůči povětrnostním vlivům, bilogickým škůdcům, ohni)
  • technologie v našich podmínkách veřejností dosud podceňovaná a „nedůvěryhodná“
  • nutná větší důslednost a technologická kázeň při provádění vzduchotěsné obálky domu (to platí i pro masívní stavbu)
  • díky nižší akumulaci větší výkyv vnitřních teplot, více v létě, v zimě méně (přesto, díky masívní izolaci, má lehký pasívní dům i přes absenci velké tepelně akumulující hmoty podstatně větší tepelnou setrvačnost oproti běžným zděným stavbám)
  • dřevostavbu (hrubou stavbu, framing) si většina zájemců svépomocí nepostaví
Tisknout Tisknout

Komentáře nejsou povoleny.